HYENY V AKCI

Ze dvou výpovědí Vávry-Staříka (z 19. a 25. července 1950) a dalších materiálů vyplívá, že Antonín Slabík, který měl kontakty na StB Brno, se znal i s Jaroslavem Turečkem. To nás nemusí překvapovat.Brněnské i Gottwaldovské krajské velitelství StB na Světlaně vzájemně spolupracovala. Antonín Slabík se měl například sejít s Turečkem u jeho informátora v Otrokovicích na podzim roku 1948. Tímto mužem byl bývalí partyzán Jan Úlehla, se kterým se oba znali z doby poválečné partyzánského schůzování. Úlehla o jejich schůzce referoval Vávrovi po svém útěku do Rakouska v září 1949. Řekl mu také, že se ho Antonín Slabík na konci roku 1948 snažil získat pro práci ve Světlaně, Úlehla však přes Slabíkův výhružný tón odmítl mít se Světlanou cokoliv společného a přešel do protiútoku, jak ve své výpovědi uvádí Vávra: "Začal Slabíkovi vyhrožovat, že celou věc vyzradí Turečkovi. Slabík mu řekl, že jako partyzán to neudělá. Úlehla prý partyzány nezradil (Světlanu), ale pro Turečka pracoval jako důvěrník. (…) Úlehla Turečkovi věřil a také Slabík měl říci před Úlehlou, že Tureček je pro partyzány (světlanáře) neškodný." Úlehla Vávrovi tvrdil, že vyzvídal od Turečka, co se podniká proti příslušníkům Světlany, a že o tom informoval Slabíka. „Více o styku vrchního strážmistra Turečka mně známo není a Slabík mně sám říkal, že nežádal Turečka, aby se zapojil jako partyzán do ilegální organizace Světlana, jelikož ho nepovažoval za důležitého, a tento mohl v touze po kariéře něco vyzradit." Tyto části Vávrových výpovědí naznačují, jak se jednání bývalých partyzánů Turečka, Slabíka a Úlehly ve spojení se Státní bezpečností vzájemně prolínalo. K tomu je třeba dodat, že operativec Tureček věděl o pohybech Slabíka; sepisovalo nich sice z opatrnosti hlášení, jinak nezasahoval. Čekal, až dostane od svého nadřízeného Ludvíka Hlavačky pokyn, aby se vydal na Valašsko, kde se bude vydávat za pracovníka francouzského velvyslanectví v Praze nebo francouzských tajných služeb používající krycí jméno Harry či Jindra Tabara.